Chcete něco sdělit svému okolí?
Názor na dění ve vašem městě, zprávy z vašeho regionu, pozvánku na vaší akci...
Psát do Domácích novin může úplně každý
>>> Přidat článek <<<

Informační tabule připomíná libereckou dominantu

23.10.2018
Na náměstí Českých bratří v Liberci byla 20. října odhalena informační tabule, která ve 4 jazycích představuje historii kostela zbouraného v roce 1976. Slavnostní akce se za vedení města zúčastnil náměstek primátora Ivan Langr. Akci doprovodilo vystoupení chrámového sboru.


„Asi se shodneme v tom, že boření kostelů není právě chvályhodný čin. V historii světové i naší vlastní jsme takových období zažili nespočet – husitství, protireformace, komunistická totalita. Když nad tím tak přemýšlím, mám pocit, že ničení kostelů bylo vždy postaveno nejen na nenávisti, ale i na strachu. Na strachu bořitelů z něčeho, co je samotné významně přesahovalo – v prvé řadě šlo o strach z moudrosti víry, která byla vždy vyšší než jejich vlastní moudrost; dále o strach z chrámového klidu a míru, které byly vždy v kontrastu s revolučním zmatkem těch zmíněných období; a konečně o strach z vysoké míry etiky, která významně překonávala jejich vlastní přízemní vulgaritu. Z toho všeho je patrné, že kostely nám jsou třeba, ať jsme věřící, nebo ateisté, protože mají potenciál dělat nás lepšími. Pokud to sami chceme přijímat,“ uvedl náměstek Ivan Langr.

Dvacátého října si město Liberec připomnělo 150 let od slavnostního otevření tohoto kostela (20. 10. 1868). „Tabuli zhotovilo statutární město Liberec na základě iniciativy současných protestanských církví v Liberci, tedy Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická. Církve společně vytvořily textový obsah i originální grafické zpracování, které připomene rozetové okno zničeného kostela,“ popisuje David Pastva, vedoucí odboru cestovního ruchu, kultury a sportu.

Jaký byl kostel libereckých protestantů?

Šlo o výraznou novorománskou stavbu vycházející z návrhu libereckého stavitele Gustava Sacherse s vysokou, zdaleka viditelnou věží čtvercového půdorysu umístěnou nad vstupem. Kostel byl trojlodní s dřevěným kazetovým stropem, zvenčí zdobený novorománskými prvky, štíhlá okna byla ukončena půlkruhově. Ve věži kostela se zachovaly tři zvony, váha největšího byla odhadována na 6 tun. Vzpomíná se také na krásné věžní hodiny, dřevěnou křtitelnici i kazatelnu a hlavní oltář. Pravděpodobně z 20. let 20. století pocházel oltářní obraz znázorňující postavu Ježíše Krista. Varhany – rozsáhlý, třímanuálový, téměř osmdesátirejstříkový nástroj – vyrobila firma Schuster & Sohn ze Žitavy. Podle pamětníků byly některé píšťaly bezmála šestimetrové. Z dnešního pohledu odborníků by tyto varhany byly unikátem. K liberecké evangelické obci, „Evangelische Kirche“, patřily také sbory ve Frýdlantu, Jablonném v Podještědí, Cvikově, Novém Boru, Chrastavě, Hrádku nad Nisou a Rochlicích. V období mezi světovými válkami působila v libereckém evangelickém sboru řada výrazných osobností z oblasti podnikání, politiky, vědy i umění. Sbor měl tehdy více než 3 500 členů. Po 2. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a politické i společenské poměry se zcela změnily, nebyl kostel řádně udržován a chátral. Časem byl využíván jen v letním období, v zimě sloužil jako sklad papíru nedaleké tiskárny Severografia. Zbouráním kostela v roce 1976 tak Liberec přišel o jednu ze svých dominant.

Převzato ODTUD


Aktuálně z Liberecka